Oh happy evening!

Na sobotu 20. listopadu 2010 budou členové smíšeného pěveckého sboru Garrendo určitě velice rádi vzpomínat. Křtilo se totiž jejich první CD, pojmenované "Doma na koleně" (určitě vám nebude činit problém přijít na to, proč se jmenuje zrovna takto). Koncert začal v 17:00 v prostorách kina ve Frenštátě pod Radhoštěm. Můj celkový dojem z této akce je kladný, ale neodpustím si pár postřehů, které jsem během vystoupení učinil. Podvečerem provázeli Petr Frejlich a Zuzana Gruberová a hned zde se dostáváme k první vadě na kráse. Měl jsem pocit, že to chtějí mít rychle za sebou, protože hovořili na můj vkus trochu rychle. Garrendo nastoupilo nejprve jako těleso složené ze starších členů sboru a první část koncertu sestávala hlavně z písní, které najdeme na CD. Poté se na jevišti objevilo seskupení s názvem Last Minute, které působí při frenštátské ZUŠ. Repertoár tvořily skladby známých interpretů (např. Amy MacDonald, Coldplay nebo Roxette). Kapela ale nebyla nazvučena úplně nejlépe a písně postrádaly dynamiku. Pětici mladých muzikantů pak vystřídal chlapecký kvartet složený z členů Garrenda. Ten za doprovodu akustické kytary (hrál na ni Jakub Rajnoch) přednesl známou skladbu Hallelujah. V refrénu to hochům ale moc neladilo a některé sloky byly nevýrazné. Na závěr se na scéně shromáždilo opět Garrendo, tentokrát i s mladšími zpěváky. V druhém bloku zazpívali i nově nacvičené písně a především bylo Ing. Aloisem Jarošem slavnostně pokřtěno CD. Při polské lidové písni se přidali i diváci a pro velký úspěch sbor zopakoval skladbu Oh Happy Day. Co se týče Garrenda, tak některé písně mohly podle mě více gradovat (Praise, praise a Freedom is coming), u dalších je třeba doladit menší rytmické nepřesnosti (Marjánko), ale jinak nemůžu tomuto sboru už nic vytknout.