Kdo nezná druhého důmíka (nebo nedejbože prvního), asi nikdy neviděl počítač nebo je z pravěku. Tato klasika společnosti id Software dokonce předčila prvního Dooma, a to nejen ve větší rozmanitosti nepřátel, ale také v obtížnosti a skvělé doprovodné hudbě...Jak jsem tak onehda brouzdal po YouTube.com, narazil jsem na speedrun Dooma 2 od nějakého borce, který prosvištěl všemi 32 úrovněmi (30 základních + 2 tajné) za 17 minut a 40 sekund...Wow...A tak jsem si prostě musel znovu projít ty temné spletité chodby a zase postřílet pár těch ostnatých impů. Teď jsem někde kolem pětadvacátého levelu, hraju to na střední obtížnost a divím se, proč mi to kdysi dělalo takové potíže...Po chvilce bádání jsem došel k tomu, že jsem to tehdy hrál pouze na klávesnici a neměl ještě tolik zkušeností. Ty jsem získal až s Half-Lifem a Unrealem. Plynou z toho tedy dvě věci - kolik počítačových her si hrál, tolikrát si zkušenějším pařmenem a že staré, i když už graficky zastaralé hry stále mají své kouzlo díky úžasnému designu misí a hratelnosti...Takže - jsem blázen, že v roce 2008 hraju hru z roku 1994???
