V úterý dopoledne jsem na internetu zjistil, že od pondělí do středy bude naše kino dávat Temného rytíře. Nejdříve jsem byl na sebe naštvaný, že jsem to nezjistil dříve, pak mě ale uklidnil fakt, že možná bude lepší vyrazit na jeden z největších filmových opusů až druhý nebo třetí promítací den. Nebudou mě tak rušit různé poznámky a zvuky popcornových kelímků a o to víc si film užiju. Nakonec jsem po domluvě s kamarádem trpělivě čekal do středeční půl osmé a utratil všechny své zbývající peníze za lístek na pokračování výtečného restartu Batman začíná. A nelituji toho. Těch 150 minut uteklo tak rychle, že se mi po

Tak včera jsem konečně viděl nového Indyho, a i přesto, že po přečtení několika negativních recenzí a s vědomím, že se ve filmu mají objevit mimozemšťané, jsem vcházel do frenštátského kina s mírnou obezřetností, musím Spielberga a spol. pochválit, protože odvedli opravdu skvělou práci. Těch devatenáct let, které uběhly od posledního dílu trilogie, jsou nicméně na snímku poznat a je těžké zařadit Království křišťálové lebky po bok Dobyvatelů ztracené archy, Chrámu zkázy a Poslední křížové výpravy. Čtvrtého Indyho beru spíše jako samostatný film, prostě takový dárek pro fanoušky; s podobným mottem přistupoval