Ne, nejde o chybu či překlep, nadpis tohoto článku jsem záměrně formuloval tak, aby si hned každý myslel, jaký jsem to hloupý a neznalý člověk...
Teď už ale vážně! Předevčírem jsme se s kamarádem domluvili, že další kopec, který zdoláme po Velkém Javorníku a Radhošti, bude Ondřejník. Domluvili jsme se tedy na srazu na vlakovém nádraží v Kunčicích p. O. kolem osmé hodiny ranní. A hned jak jsme scházeli od stanice z kopce dolů, kolega poznamenal, že hora, na kterou se právě díváme, je náš dnešní cíl, tedy Ondřejník. Mě to ale hned přišlo divné, protože jsem se na tuto vycházku pečlivě připravoval a mapu řádně prostudoval. "Tohle je ovšem Skalka, Ondřejník je až za ní!" odvětil jsem. Kamarád se samozřejmě nedal a stál si za svým: "Kdepak, tohle je přece Ondřejník, to ví každý!" A jak jsem tak nad tím dumal, pomalu jsem se začal přiklánět k jeho názoru: "Ale asi máš pravdu, člověče. Proč taky mají Kunčice v názvu ono 'pod Ondřejníkem', že?" Kolega kývl a pokračovali jsme v naší túře. Nicméně stále mi ten Ondřejník nešel do hlavy a čím blíž jsme byli k dosažení vrcholu onoho zapeklitého kopce, tím víc jsem si zase byl jist o své pravdě. A taky že jo! Ten kámošův 'Ondřejník' je Skalka od hlavy až k patě! Po svém vítězném určení názvu hory tyčící se nad Kunčicemi jsme pokračovali 3 km na Ondřejník-sedlo a z něho už to byl pouhý kilometr k turistické chatě Solárka. Z ní jsme mohli jít zpátky do Kunčic buď po zelené značce přes Opálenou, ale jelikož by cesta trvala přibližně hodinku a půl, volili jsme raději kratší úsek, a to ze Solárky do Frýdlantu nad Ostravicí. Vlak jsme krásně stihli, počasí po celou dobu výšlapu nezlobilo a vše vyšlo podle našich představ. Náš další cíl je 'double' - z Ostravice nejprve na Smrk, a poté na nejvyšší horu Beskyd - Lysou horu. Tak nám držte palečky!
