Na sobotu 20. listopadu 2010 budou členové smíšeného pěveckého sboru Garrendo určitě velice rádi vzpomínat. Křtilo se totiž jejich první CD, pojmenované "Doma na koleně" (určitě vám nebude činit problém přijít na to, proč se jmenuje zrovna takto). Koncert začal v 17:00 v prostorách kina ve Frenštátě pod Radhoštěm. Můj celkový dojem z této akce je kladný, ale neodpustím si pár postřehů, které jsem během vystoupení učinil. Podvečerem provázeli Petr Frejlich a Zuzana Gruberová a hned zde se dostáváme k první vadě na kráse. Měl jsem pocit, že to
We're the ones who made you...zní na konci každého refrénu skladby We Made You z nového alba světoznámého bílého rappera Eminema. Relapse znamená úpadek; nejde naštěstí o úpadek co se týče hudby či textů, nýbrž o hlavní téma desky. Být tak slavný jako právě Eminem znamená ztratit hodně ze svého soukromí a všechno to ustát s chladnou hlavou se nepodaří každému. Pět let hudební nečinnosti je dlouhá doba a očekávání jsou proto velká. Povedla se Marshallu Mattersovi jeho novinka? Encore z roku 2004 bylo ryze průměrné dílo a v paměti mě utkvěly pouze dvě skladby - Just Lose It a Like Toy Soldiers. Po úspěšné
Sing us a song of the century...that's louder than bombs and eternity. Tímto textem začíná nové album úspěšné punk-popové skupiny Green Day. Minutové intro s vokálem Billie Joe Armstronga a šumem rádia otevírá příběh o sedmnácti skladbách, třech dějstvích a dvou hlavních aktérech. Než se ale pustíme do recenze nové desky, připomeňme si, co se všechno za těch pět let od vydání předchozí desky American Idiot událo. Green Day slavili se svou punk-rockovou operou veliký a zasloužený úspěch, obdrželi Grammy za nejlepší rockovou nahrávku, také vydali skvělý živák Bullet In A Bible, poté se odmlčeli, aby se minulý rok
Pokud se někdo trochu orientuje v současných punkových skupinách, možná ho při přečtení nadpisu k tomuto článku napadla originální formace Dropkick Murphys, která umně spojuje keltskou hudbu s řízným punkem. Pak se ale udivil nad českou vlajkou na obrázku a usoudil, že to 'dropkici' nebudou...Kdo to tedy je? Jde o mladou a talentovanou kapelu z Beskyd, konkrétně z Frenštátu pod Radhoštěm...a říkají si Bagpipers! Proto tedy oni 'dudáci' v nadpisu; hru na dudy v jejich muzice zatím nezaslechneme, i když se určité mystické prvky v některých skladbách dají vypozorovat. A co mě vlastně přimělo psát o téhle skupině?
Máme za sebou první polovinu roku 2008, a i přesto, že za těch šest měsíců zase tak hodně kvalitních tanečních alb nevznikllo, ty, které stojí za to, by bylo vhodné připomenout nejenom kvůli tomu, že jde jde o originální počiny, ale rovněž také proto, že až na Mobyho jste o oněch interpretech zřejmě mnoho nezaslechli. A od toho jsem tady já, abych vás navnadil na poslech nových desek a eventuélně přivedl k zajímavým hudebním zážitkům. Ještě je třeba zmínit, že v některých případech se nejedná o stoprocentní elektronická alba; to je ovšem v dnešní době
Na novou desku Ushera jsme si museli počkat celé čtyři roky. Vyplatilo se čekání na nástupce veleúspěšného alba Confessions, které z nadějného r'n'b zpěváka učinilo popovou megastar? Ano...a možná taky ne. Odpověď je podle mne nejednoznačná, ale o tom níže. Nejdříve zavzpomínejme, co se za ty čtyři roky změnilo. Tak především už je Usher manželem a otcem, a pokud to někdo nevěděl (jako já), zjistil to po pár sekundách poslechu sedmé skladby Prayer for You (Interlude). Jedná se totiž o dvouminutovou 'ukolébavku', kterou zpěvák věnoval
Ptáte se, co může být lepší než věhlasné belgické pralinky? Odpověď zní - dEUS! Tato božská skupina z Antverp kolem zpěváka a kytaristy Toma Barmana nedávno vydala své páté studiové album Vantage Point, a jelikož působí na hudební scéně už od roku 1991, bylo by vhodné si o této neobyčejně originální partičce něco málo povědět...Jde o vůbec první belgickou indie skupinu, která podepsala nahrávací smlouvu s mezinárodním labelem, a původními členy byli již výše zmíněný Tom Barman, sólový kytarista Rudy Trouvé, basák Stef Kamil Carlens