Tak včera jsem konečně viděl nového Indyho, a i přesto, že po přečtení několika negativních recenzí a s vědomím, že se ve filmu mají objevit mimozemšťané, jsem vcházel do frenštátského kina s mírnou obezřetností, musím Spielberga a spol. pochválit, protože odvedli opravdu skvělou práci. Těch devatenáct let, které uběhly od posledního dílu trilogie, jsou nicméně na snímku poznat a je těžké zařadit Království křišťálové lebky po bok Dobyvatelů ztracené archy, Chrámu zkázy a Poslední křížové výpravy. Čtvrtého Indyho beru spíše jako samostatný film, prostě takový dárek pro fanoušky; s podobným mottem přistupoval
Pokud se někdo trochu orientuje v současných punkových skupinách, možná ho při přečtení nadpisu k tomuto článku napadla originální formace Dropkick Murphys, která umně spojuje keltskou hudbu s řízným punkem. Pak se ale udivil nad českou vlajkou na obrázku a usoudil, že to 'dropkici' nebudou...Kdo to tedy je? Jde o mladou a talentovanou kapelu z Beskyd, konkrétně z Frenštátu pod Radhoštěm...a říkají si Bagpipers! Proto tedy oni 'dudáci' v nadpisu; hru na dudy v jejich muzice zatím nezaslechneme, i když se určité mystické prvky v některých skladbách dají vypozorovat. A co mě vlastně přimělo psát o téhle skupině?
Jak jsem psal v článku o výšlapu na Ondřejník, kterého se kromě mě účastnil i kolega turista, naším dalším cílem bylo zdolat během jednoho dne Smrk i Lysou horu. A mě nezbývá říct nic jiného než: "Zvládli jsme to!" Cesta to byla náročná, tempo bylo vražedné, ale stálo to za to! Projdeme si to tedy pěkně od začátku...Vlak nám jel přibližně v 6:50 a sraz na nádraží jsme si dali o půl sedmé. Kolega si ovšem doma ještě připravoval vydatnou svačinu, a kdyby se ještě pár minut zdržel, vypadalo by možná všechno úplně jinak. Jízdenky jsme si tentokrát kupovali v noční pokladně a zjistili jsme zajímavou informaci -
Máme za sebou první polovinu roku 2008, a i přesto, že za těch šest měsíců zase tak hodně kvalitních tanečních alb nevznikllo, ty, které stojí za to, by bylo vhodné připomenout nejenom kvůli tomu, že jde jde o originální počiny, ale rovněž také proto, že až na Mobyho jste o oněch interpretech zřejmě mnoho nezaslechli. A od toho jsem tady já, abych vás navnadil na poslech nových desek a eventuélně přivedl k zajímavým hudebním zážitkům. Ještě je třeba zmínit, že v některých případech se nejedná o stoprocentní elektronická alba; to je ovšem v dnešní době
Ne, nejde o chybu či překlep, nadpis tohoto článku jsem záměrně formuloval tak, aby si hned každý myslel, jaký jsem to hloupý a neznalý člověk...
Teď už ale vážně! Předevčírem jsme se s kamarádem domluvili, že další kopec, který zdoláme po Velkém Javorníku a Radhošti, bude Ondřejník. Domluvili jsme se tedy na srazu na vlakovém nádraží v Kunčicích p. O. kolem osmé hodiny ranní. A hned jak jsme scházeli od stanice z kopce dolů, kolega poznamenal, že hora, na kterou se právě díváme, je náš dnešní cíl, tedy Ondřejník. Mě to ale hned přišlo divné, protože jsem se na tuto vycházku pečlivě připravoval a mapu
Na novou desku Ushera jsme si museli počkat celé čtyři roky. Vyplatilo se čekání na nástupce veleúspěšného alba Confessions, které z nadějného r'n'b zpěváka učinilo popovou megastar? Ano...a možná taky ne. Odpověď je podle mne nejednoznačná, ale o tom níže. Nejdříve zavzpomínejme, co se za ty čtyři roky změnilo. Tak především už je Usher manželem a otcem, a pokud to někdo nevěděl (jako já), zjistil to po pár sekundách poslechu sedmé skladby Prayer for You (Interlude). Jedná se totiž o dvouminutovou 'ukolébavku', kterou zpěvák věnoval
Ptáte se, co může být lepší než věhlasné belgické pralinky? Odpověď zní - dEUS! Tato božská skupina z Antverp kolem zpěváka a kytaristy Toma Barmana nedávno vydala své páté studiové album Vantage Point, a jelikož působí na hudební scéně už od roku 1991, bylo by vhodné si o této neobyčejně originální partičce něco málo povědět...Jde o vůbec první belgickou indie skupinu, která podepsala nahrávací smlouvu s mezinárodním labelem, a původními členy byli již výše zmíněný Tom Barman, sólový kytarista Rudy Trouvé, basák Stef Kamil Carlens
